Látka: Chlorpyrifos

zpět na seznam látek

Základní charakteristika

Chlorpyrifos je bílá krystalická látka se slabým merkaptanovým zápachem. Taje při 43 ºC a při 160 ºC se rozkládá. Ve vodě je velmi málo rozpustný (2 mg.l^-1), avšak ve většině organických rozpouštědlech se rozpouští. Může se vyskytovat ve formě smáčivého prášku, emulsního koncentrátu, mikrokapsulí, granulí nebo jako sprej. Struktura chlorpyrifosu je uvedena na Obr. 1.

Obr. 1.Struktura chlorpyrifosu

Použití

Chlorpyrifos patří mezi organochlorové pesticidy s akaricidními účinky. Je účinný proti komárům, ektoparazitům dobytka, ovcí a drůbeže (např. klíště, veš, ovád, kloš ovčí, masařka) a zemědělským (mšice) i domácím škůdcům (švábi). V městských sídlištích se používá jako náhrada za chlordan a další cyklodienové termicidy (prostředky proti mravencům a termitům). V České republice se používá především jako účinná látka přípravků na ochranu rostlin proti škůdcům (mšice, mandelinka bramborová, hrbáč osenní, kohoutci, třásněnka západní, drátovci, půdní škůdci). Aplikuje se na jádroviny, peckoviny, obilniny, cukrovou a krmnou řepu, okrasné rostliny a sadbu zeleniny. V USA se aplikuje hlavně na kukuřici a bavlnu. V textilním průmyslu se chlorpyrifos v České republice nepoužívá. Může se vyskytovat v dovážených přírodních vláknech jako je len, bavlna a vlna. Chlorpyrifos může být přítomen v surové vlně pocházející ze zemí bývalého Sovětského svazu, Středního východu a některých jihoafrických zemích. Obsahy chlorpyrifosu v používaných pesticidních přípravcích jsou uvedeny v Tab. I.

Tab. I.: Obsahy chlorpyrifosu jakožto účinné látky v používaných herbicidních přípravcích

Zdroje úniků

Chlorpyrifos se uvolňuje do prostředí hlavně při jeho aplikaci jako insekticidu. Dochází ke kontaminaci ovzduší a půdy, splachem z ošetřených ploch jsou kontaminovány i vody. Může také vstupovat do prostředí odpařováním nebo uvolňováním z odpadů s obsahem chlorpyrifosu. K únikům může docházet ve skladech agrochemikálií, při distribuci (v důsledku nehod a havárií) i při samotném nakládání s pesticidními přípravky (příprava postřiků, ředění atd.). Dalším znečišťovatelem může být textilní průmysl zpracovávající dovezené suroviny obsahující chlorpyrifos – pokud je použit v pěstitelské zemi, mohou se jeho zbytky nacházet v dovážené textilní surovině. Uvolňuje se např. při praní surové vlny.

Dopady na životní prostředí

Chlorpyrifos je v půdě poměrně málo mobilní. Může degradovat kombinací chemické hydrolýzy a mikrobiální degradace. Odpařování z povrchu k jeho odstraňování z půdy také přispívá. Silně se váže na půdní částice, z tohoto důvodu se příliš nevyluhuje do vod. Obvykle se uvádí doba setrvání v půdě 60 – 120 dní, tento údaj se však ve skutečnosti může měnit v závislosti na typu půdy, klimatu a podmínkách. Reálně se doba setrvání v půdě může pohybovat v rozmezí 2 týdnů až 1 roku. Koncentrace ve vodě jsou z důvodu malé rozpustnosti poměrně nízké. Chlorpyrifos se ve vodním prostředí váže hlavně na sedimenty. Rozkládá se pomocí hydrolýzy (poločas rozkladu: 35 – 78 dní) nebo fotolýzy (poločas rozkladu: 3 – 4 týdny). Významnější roli hraje fotolýza v mělkých vodách. Dalšími procesy mohou být mikrobiální degradace a odpařování. V atmosféře reaguje chlorpyrifos s fotochemicky vytvořenými hydroxylovými radikály (poločas reakce 14 hodin).
Může se částečně kumulovat v tukových tkáních živočichů. Je toxický pro ryby, krevety, kraby a další vodní živočichy. Toxicita pro ptáky se liší u různých druhů, obecně je však poměrně vysoká.

Dopady na zdraví člověka, rizika

Chlorpyrifos se může vstřebávat gastrointestinálním traktem, v menší míře také inhalačně a přestupem kůží. K expozici dochází obvykle konzumací kontaminované potravy a inhalací. Dermální expozice je významnější pouze u profesních pracovníků. Akutní expozice ovlivňuje nervovou soustavu, konkrétně inhibuje enzym cholinesterázu. Příznaky otravy jsou bolesti hlavy, rozmazané vidění, zhoršení paměti, zvýšené slzení a tvorba slin, závratě, zmatenost, zvracení, průjem, svalová slabost nebo třes a náhlé změny srdečního rytmu. Byla provedena studie srovnávající výskyt vybraných nemocí u pracovníků profesně vystavených chlorpyrifosu a u kontrolní skupiny. U všech nemocí (tj. respirační onemocnění, poškození jater, ledvin a imunitního systému, dermální, gastrointestinální a muskuloskeletální příznaky) nebyl nalezen statisticky významný rozdíl mezi incidencí těchto nemocí u obou skupin. O reprodukční toxicitě, embryotoxicitě a karcinogenitě chlorpyrifosu u lidí nejsou k dispozici žádné informace, nicméně existuje podezření na zvýšení výskytu vrozených vad.

Celkové zhodnocení nebezpečnosti z hlediska životního prostředí

Nebezpečí chlorpyrifosu spočívá v jeho toxicitě pro vodní organismy a schopnosti částečně se kumulovat v tělech organismů, i když nepatří mezi perzistentní látky.

Důvody zařazení do registru

• Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 166/2006 ze dne 18.ledna 2006, kterým se zřizuje evropský registr úniků a přenosů znečišťujících látek a kterým se mění směrnice Rady 91/689/EHS a 96/61/ES, příloha II

Důvody zařazení látky do IRZ

Způsoby zjišťování a měření

Chlorpyrifos je používaný pesticid. Jeho úniky do prostředí proto lze dobře odhadnout například ze spotřebovaného množství přípravku. Pro zjištění úniků a přítomnosti například v kontaminovaných vodách nebo vzduchu je možné provést analytické stanovení.
Vzorky vzduchu jsou prosávány přes sorbent XAD-2 (pryskyřice) a chlorpyrifos je následně desorbován toluenem. Chlorpyrifos ze vzduchu je možné také sorbovat na polyuretanovou pěnu, ze které se pak extrahuje Soxhletovou extrakcí 5 % roztokem diethyletheru v hexanu. Vodné vzorky se extrahují hexanem nebo dichlormethanem, pevné vzorky je možné extrahovat dichlormethanem, příp. směsí aceton/dichlor­methan. Extrakt může být přečištěn přes kolonu s Florisilem. Nejpoužívanější analytickou koncovkou je plynová chromatografie s detektorem elektronového záchytu nebo hmotnostním spektrometrem, další možností je kapalinová chromatografie.
Ohlašovací práh pro úniky a přenosy 1 kg/rok například představuje aplikaci 2,1 kg přípravku Metanion 48 EM nebo 10 kg Dursbanu 10 G.

Informační zdroje

• Agency for toxic substances and disease registery, http://www.at­sdr.cdc.gov/sub­stances/toxsub­stance.asp?to­xid=88
• IPCS INCHEM, http://www.in­chem.org/docu­ments/jmpr/jmpm­ono/v99pr03.htm
• Databáze Eurochem, http://www.eu­rochem.cz
• E.P.A.: Pollutants and toxics, http://www.epa­.gov/pesticides/re­registration/chlor­pyrifos/
• The Chemical Database, University of Acron, http://ull.che­mistry.uakron­.edu/erd/Chemi­cals/8000/6282­.html
• Encyklopedie Wikipedia, http://en.wiki­pedia.org/wiki­/Chlorpyrifos
• Hazardous Substance Fact Sheet, New Jersey Department of Health and Senior Sevices, http://web.doh­.state.nj.us/rtkhsfs/­indexfs.aspx, http://nj.gov/he­alth/eoh/rtkweb/do­cuments/fs/0426­.pdf
• Český hydrometeorologický ústav, http://voda.chmi­.cz/ojv2/htm/pas­porty/pestici­dy/chlorpyrifos­.htm
• Ekotoxikologická databáze, http://www.pis­kac.cz/ETD
• Spectrum Laboratories, http://www.spe­clab.com/compou­nd/c2921882.htm
• Ministerstvo životního prostředí ČR, Program na snížení znečištění vod nebezpečnými látkami, http://mzp.cz/cz/pro­gram_pro_nebez­pecne_latky
• Pesticide Action Network UK, http://www.pan-uk.org/pestnew­s/Actives/chlor­pyr.htm
• Agromanuál, http://www.agro­manual.cz/cz/pri­pravky/ucinne-latky/
• Databáze pesticidních přípravků registrovaných v ČR, http://www2.zf­.jcu.cz/public/pro­jects/registr/

zpět na seznam látek